Všechna štěňata mají PP tedy průkaz původu a jsou očipovaná, odčervená a mají platný EU pas. Jako pozornost od nás dostanete starterpack od firmy Royal Canin obsahujicí nerez mističku, pytlík na pamlsky a 1kg Junior granulek pro štěnda.
Cena jednoho štěněte je 12 tis. Kč
Americký stafordšírský teriér je psí plemeno, které má předky v anglických buldocích a teriérech. Jejich křížením vznikli jeho nejbližší příbuzní, americký pitbulteriér a anglický stafordšírský bulteriér. Stafordšírský bulteriér přicestoval do Ameriky z Anglie spolu s anglickými imigranty někdy v 19. století. Pro potřeby psích zápasů, které se staly velmi populární v Americe třicátých let, byl z menšího a lehčího anglického teriéra vyšlechtěn mohutnější a statnější americký teriér. Šlechtění se ubíralo dvěma směry a americký teriér nebyl zpočátku typově ustálen. Protože však bylo nutné ustavit standard plemene, došlo k oddělení obou šlechtitelských linií, a vznikly tak dvě samostatná plemena: americký stafordšírský teriér a americký pitbullteriér, který však ještě nebyl Mezinárodní kynologickou federací FCI jako plemeno uznán. Na rozdíl od svého předchůdce byl stafordšírský teriér šlechtěn pro výstavní účely a v roce 1936 byl schválen jako plemeno Americkým klubem chovatelů psů. V roce 1972 bylo plemeno zaregistrováno i FCI, již jako americký stafordšírský teriér. U nás se stali známými až po revoluci v roce 1989.
Americký stafordšírský teriér je menší podsaditý až zavalitý pes. Vyzařuje z něho síla a výkonnost. Výška v kohoutku je obvykle 43 až 48 cm, váha feny je 18 až 25 kg a psa 23 až 28, často i více kg. Hlava je klínovitá s širokou lebkou, zřetelnými lícemi a kulatou, silnou tlamou. Oči má tmavé, posazené široko od sebe, bez růžových víček (výnimku tvoria psi bielou maskou). Uši jsou krátké složené do tvaru listu růže, dnes již nekupírované. Silný krk a mohutné svalnaté plece přecházejí v krátký hřbet, mírně se svažující k zádi. Žebra jsou dobře klenutá, ocas je krátký, nízko posazený, kuželovitě se zužující a dnes již také nekupírovaný. Končetiny jsou silné, dobře osvalené se středně velkými tlapami. Srst má americký staford krátkou a lesklou, drsnou na dotek a hustou. Je buďto jednobarevný, nebo skvrnitý, nikdy by však neměl být zcela bílý. Průměrný věk tohoto plemene je 12 let.
Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, je to pes vhodný k dětem i do bytu. Je to typický ochranitel a obranář. Přestože je příslovečně odvážný, pokud je správně vychován, není nikdy agresivní. Pokud však byl vychován nedůsledně, může být agresivní vůči jiným psům a nedůvěřivý k cizím lidem, třebaže ve vztahu k lidem u tohoto psa obvykle nebývají problémy. Přece jen jsou v jeho krvi geny zápasníků. Někdy je poněkud tvrdohlavý, a proto vyžaduje opravdu disciplínu. Je velmi pohyblivý a čilý a neobyčejně zvídavý ke svému okolí. Je to dobrý krysař, ale i osobní strážce. Ve vypjatých situacích se umí rychle a správně rozhodnout, jinak je ale klidný a mírný. Ve hře je schopen dobře rozeznat dospělého člověka od dítěte a podle toho také jedná.
Důležitá při držení psa je opatrnost a důslednost. Špatně vychovaný americký staford může být nebezpečný pro své okolí. Vyžaduje proto pevnou ruku. Toto plemeno je vhodné chovat v bytě, kde je mu umožněn neustálý kontakt s jeho pánem.
Dle klasifikace FCI je americký stafordšírský teriér zařazen do skupiny III.- teriéři, sekce 3 - teriéři typu bull, bez pracovní zkoušky. Oficiální zkratka pro ČR je AST. Využitím je převážně jako sportovní a pracovní pes, hlídač, strážce a společník.
Americký stafordšírský teriér je milý společník, který má většinou rád i veterináře. Bohužel má pověst agresivního psa. Důvod je jasný, když člověka pokouše nějaký roztomilý psík, vypadalo by to divně. Proto novináři dají obrázek pitbulla nebo staforda, aby to vypadalo hrůzostrašně. Staford je úžasný společník k dětem.
Ovšem je nutné zvážit, zda máte opravdu dostatek času a trpělivosti na výchovu tohoto aktivního plemene. Jak je již zmíněno výše, tento pes byl šlechtěn zejména pro pracovní činnost, tedy je velmi vytrvalý a energický. Nevěnujete-li mu dostatek času, často začne vyhledávat zábavu po svém a nebude poslušný. V některých případech se pak stává, že takto dlouhodobě zanedbávaný pes je agresivní, ať už na jiné psy (k čemuž byl vlastně vyšlechtěn), nebo v těch horších případech na lidi. Pokud vás pokouše malý pes, nejspíš to spraví náplast či trocha obvazu. V případě AST, který má velmi pevný skus a při kousání "nepřekusuje", je těžké jej přesvědčit, aby přestal a následky bývají někdy vážné, ne-li smrtelné. Na druhou stranu jsou velice oddaní a při správném zacházení mají veškeré dobré vlastnosti, které byste od psa mohli očekávat. Amstafa vřele doporučuji všem psychicky vyrovnaným lidem, neb jaký pán, takový pes.
Citace wikipedia.
FCI -Standard N° 286 / 01.12.1997/ GB
ORIGIN : U.S.A.
DATE OF PUBLICATION OF THE VALID ORIGINAL STANDARD : 03.09.1996.
FCI CLASSIFICATION : Group 3 Terriers.
Section 3 Bull type Terriers.
Without working trial.
GENERAL APPEARANCE : The Staffordshire Terrier should give the impression of great strength for his size; a well put together dog, muscular, but agile and graceful, keenly alive to his surroundings. He should be stocky, not long-legged or racy in outline. His courage is proverbial.
HEAD : Medium length, deep through.
CRANIAL REGION :
Skull : broad.
Stop : Distinct.
FACIAL REGION :
Nose : Definitely black.
Muzzle : Medium length, rounded on upper side to fall away abruptly below the eyes.
Lips : Close and even ; no looseness.
Jaws/Teeth : Well defined. Under jaw strong and to have biting power. Upper teeth to meet tightly outside lower teeth in front.
Cheeks : Very pronounced cheek muscles.
Eyes : Dark, round, low down in skull, set far apart. No pink eyelids.
Ears : Set high. Cropped or uncropped, the latter preferred. Uncropped ears should be short and held rose or half prick. Full drop to be penalized.
NECK : Heavy, slightly arched, tapering from shoulders to back of skull. No looseness of skin. Medium length.
BODY :
Topline : Back fairly short. Slight sloping from withers to rump with gentle short slope at rump to base of tail.
Loins : Slightly tucked.
Chest : Deep and broad. Well sprung ribs; close together, deep in rear.
TAIL : Short in comparison to size, low set, tapering to fine point; not curled or carried over back. Not docked.
LIMBS :
FOREQUARTERS : Front legs straight, with large bones. Set rather wide apart to permit chest development.
Shoulders : Strong and muscular, with blades wide and sloping. Pastern : Upright.
HINDQUARTERS : Well muscled.
Hocks : Let down, turning neither in nor out.
FEET : Of moderate size, well arched and compact.
GAIT / MOVEMENT : Springy but without roll or pace.
COAT
HAIR : Short, close, stiff to the touch, glossy.
COLOUR : Any colour, solid, particolour, or patched is permissible; but more than 80% white, black and tan, and liver not to be encouraged.
SIZE : Height and weight should be in proportion. A height of about eighteen to nineteen inches (46 48 cm) at the shoulder for the male and seventeen to eighteen inches (43 46 cm) for the female to be considered preferable.
FAULTS : Any departure from the foregoing points should be considered a fault and the seriousness with which the fault should be regarded should be in exact proportion to its degree and its effect upon the health and welfare of the dog.
Dudley nose.
Undershot or overshot mouth.
Light eyes.
Pink eyelids.
Tail too long or badly carried.
Any dog clearly showing physical or behavioural abnormalities shall be disqualified.
N.B. : Male animals should have two apparently normal testicles fully descended into the scrotum.
ANTAGENE, laboratoř pro výzkum DNA ve Francii, zpřístupnila veřejnosti test DNA, který dokáže odhalit cerebellární ataxii u amerických stafordšírských teriérů. Cerebellární ataxie je autosomální recesivní nervové onemocnění. První příznaky se obvykle objevují mezi 3. a 5. rokem u postižených psů. Jsou to – ztráta rovnováhy, obtíže při změnách směru, pády při třepání hlavou. Jak příznaky přibývají, většina psů jeví známky obtíží také s počátečními pohyby. Jakmile přestanou chodit, aniž by opakovaně padali, páníčkové pro ně obvykle zvolí eutanázii.
Případů cerebellární ataxie v posledních letech výrazně přibylo v důsledku toho, že postižení psi byli použiti v chovu ještě před tím, než se stihly objevit první příznaky. Do doby, než byl zpřístupněn tento nový DNA test, bylo nemožné určit nositele. Dva nositelé totiž splodí vrhy, ve kterých mohou být další postižení psi.
Identifikace implikovaného genu a platnost testu vzešla ze skupinového úsilí o tento průzkum mezi laboratořemi molekulární a buněčné genetiky (Dr Marie Abitbol, Dr Laurent Tiret) a laboratoří neurobiologie (Dr Stéphane Blot) z Alfortské školy veterinární medicíny (ENVA) a také CNRS university v Rennes and ANTAGENE.
Prvotní studie zjistily v průběhu vývoje tohoto testu vysokou frekvenci psů - nositelů ve francouzkých chovech amstaffů (30%). A co více, spolupráce s Dr. Natashou Olby (North Carolina State University, Raleigh) potvrdila, že psi z USA přenášejí tu samou chorobu, která způsobuje stejnou mutaci (genu), jaká byla objevena u francouzských amstaffů.
Tento nový DNA test je doslova revolucí pro chovatele a majitele amstaffů. Díky jednoduchému neinvazivnímu výtěru tlamy (cytokartáčkem) může veterinář poskytnout vzorky, které budou analyzovány ANTAGENEM. Ten určí jak postižené amstaffy ještě před tím, než se objeví první příznaky, tak také nositele. Toto umožní chovatelům vyloučit riziko páření (nositel x nositel zplodí postiženého psa) a přenos choroby způsobeným kopírováním špatného genu.
Určení nositelů stejně jako postižených amstaffů je důležité pro to, aby se zabránilo šíření genového defektu na další vrhy.
Tento test je patentován celosvětově společností INRA a ENVA. ANTAGENE má mimořádné mezinárodní povolení provádět tento test.
Přeloženo z: www.antagene.com
A jak testovat ?
Pro tento DNA test nemusí být nutně použita krev, stačí udělat výtěr z tlamy. Test se vyhodnocuje pouze ve Francii v laboratoři ANTAGENE, která na požádání (email: antagene@antagene.com) zašle veškeré dokumentace a vybavení (zkumavky s roztokem + kartáčky) k testování.
Vzorky je nutné zaslat společně s vyplněnou žádankou o testování DNA. Poplatek (95€) za test se platí buď převodem z účtu nebo přímo z karty ( udaje o placení zapíšete do žádanky)
Formuláře žádanek o testování DNA si můžete stáhnut zde :
https://www.antagene.com/uploadfichier/Anglais/Sampling%20Certificate.pdf
Výtěr či odběr krve musí udělat pouze váš veterinář, který potvrdí i veškerou dokumentaci s tím spojenou.
Vše se pak odešlete na adresu Antagene: ANTAGENE - Immeuble Le Meltem, 2 allée des Séquoias, 69760 Limonest , France
Výsledky přijdou do 3 týdnů.
|
Dalši info
* Antagene - https://www.antagene.com
Laboratoř Antagene, která vyhodnocuje testy na Ataxii
* STCA - https://www.amstaff.org
Staffordshire Terrier Club of America
* Canin genetic diseases - https://www.caninegeneticdiseases.net/ataxia/NE-StdP.htm
Vše o ataxii
LEPENÍ UŠÍ
Takto vypadá správně složené ucho do tzv.růžového lístku.
Způsob číslo 1
Rukama si pomůžeme a ucho si složíme tak, aby vznikl záhyb, který nám ukáže místo, kde ucho zalepit.
Ucho si přidržujeme a náplast přilepíme zespoda, aby nám ucho drželo složené.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Způsob číslo 2
Ucho si opět rukama přidržíme dle obrázku, aby nám opět vznikl záhyb a tvar růžového lístku.
Ucho nebudeme tentokráte lepit zespoda, ale zvenku, pěkně dokola oblepíme konec ucha, tak, aby nám drželo ve tvaru růžového lístku. Při lepení si ucho stále přidržujeme, aby lepení bylo přesné.
Náplast nelepíme moc fest, aby jsme si ucho nezlomili. Ani nijak ucho nerolujeme. Vše lepíme jemně, přirozeně a radši několikrát.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Způsob číslo 3
Kombinace způsobu 1 a 2 ( pokud metoda 1 ani 2 nedrží tak, jak má )
Nejdřív ucho zalepíme dle způsobu 1, poté podle způsobu 2 a nakonec chytneme ucho ve vnitř, přitiskneme horní část a celé to slepíme.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------
Způsob číslo 4
Pokud by se stalo, že by kombinace všech možností nedržela, zkuste na závěr vše ještě přilepit k hlavě.
Převzato z www.cameronka.wz.cz
Noví majitelé štěňat se vždy velmi zajímají o to, aby poskytovali svému novému pejskovi co nejlepší péči. Existuje samozřejmě velké množství různých problémů, které je potřeba řešit: jak štěně krmit, jak ho cvičit, jak ho udržet v plném zdraví. Abychom vám řešení těchto problémů co nejvíce usnadnili, připravili jsme pro vás toho průvodce, který obsahuje spoustu užitečných informací a který vám pomůže začít.
Když vaše štěně začne poznávat okolní svět, bude vystaveno mnoha nebezpečím, se kterými se jeho vyvíjející se imunitní systém bude muset vyrovnat. Krmení speciální dietou pomůže posílit imunitní systém psa tak, aby přechod do nového prostředí dobře překonal.
Typ diety se volí podle toho, jaké velikosti dosáhne Vaše štěňátko v období dospělosti. Vyberte dietu, kterou doporučuje váš veterinární lékař a držte se instrukcí uvedených na obalu krmiva. V dospělém věku Vašeho pejska pak vyberte z řady krmiv podle životního stylu, kterým váš pes žije, plemene anebo specifických potřeb. Jak již bylo řečeno, s výběrem toho nejlepšího krmiva Vám pomůže váš veterinární lékař.
Chovatelé, majitelé zvířat a veterinární lékaři na celém světě spoléhají na odbornou vzdělanost společnosti Royal Canin již 40 let. Poté, co byla společnost Royal Canin založena veterinárním lékařem v roce 1967, získala svojí proslulost díky znalosti psů a úctě k nim. Stovky vědců z různých oblastí výzkumu se věnují výzkumným programům, které se zabývají vývojem inovačních krmiv, jejichž hlavním cílem je udržet psa v perfektním zdravotním stavu a prodloužit mu tak život.
Můžete se spolehnout na to, že Royal Canin vždy poskytne nejlepší možnou výživu, která zaručí, že Váš pejsek bude ve skvělém zdravotním stavu a díky tomu se bude těšit delšímu životu.
Užijte si dobrodružství a příjemné zážitky s vaším novým štěnětem.
Konečně! Štěně, po kterém jste tak dlouho toužili, máte doma. Jde bezesporu o velmi vzrušující období, nicméně přináší s sebou také některé problémy. Štěně se právě oddělilo od své matky a sourozenců, a začíná být vystavováno přívalu nových vjemů, pachů a zvuků. Abyste mu v tomto přechodu do nového prostředí a nových životních situací co nejvíce pomohli, pročtěte si zde uvedené užitečné informace. Tyto rady vám pomohou toto obtížnější období pro Vaše štěňátko lépe a snadněji ůspěšně zvládnout.
Je velmi důležité, aby štěně bylo co nejdříve vyšetřeno veterinárním lékařem. Proto je vhodné, abyste si svého veterinárního lékaře vybrali ještě dříve, než si nové štěně přivezete. To významně ušetří čas. Pokud ještě svého veterinárního lékaře nemáte, jsou dobrým zdrojem informací rodinní příslušníci nebo známí, kteří vám jistě někoho doporučí.
Uvnitř
Budete muset zajistit, aby byl celý prostor uvnitř domu nebo bytu pro štěně bezpečný. Tím, že si představíte, v jaké výšce se Vaše štěňátko pohybuje, vám pomůže zaměřit se na vše nebezpečné, s čím by štěně mohlo přijít do kontaktu, například elektrické vodiče apod. Je také vhodné se zamyslet nad tím, odkud by štěně mohlo spadnout (okna, balkóny, schody) nebo kde by mohlo uvíznout. Pokud tento průzkum a zabezpečení domácnosti provedete včas, vyvarujete se tak možných pozdějších stresujících událostí.
Venku
Bude se vaše štěně pohybovat venku bez dozoru? Prozkoumejte zahradu. Jsou na ní díry či mezery v plotě, kterými by štěně mohlo prolézt? Nejsou v dosahu štěněte na zahradě uskladněna nějaká chemická hnojiva, herbicidy nebo insekticidy? Nerostou tam nějaké jedovaté rostliny? Prodiskutujte s veterinárním lékařem nejčastěji se vyskytující jedovaté látky.
Základní vybavení, které bychom před příchodem nového štěněte měli mít k dispozici
Nerezové misky na potravu a vodu hodně vydrží a jsou nerozbitné. Jak štěněti rostou trvalé zuby, snaží se kousat vše v dosahu, což může být problém, pokud byste používali plastové misky. Nerezový materiál lze také ve srovnání s plastovým lépe umývat. Rozhodněte se, kde bude vaše štěně jíst.
Přestože pravděpodobně nebudete chodit se štěnětem první dny na procházky mimo zahradu, je vhodné začít se zvykáním na obojek a vodítko co nejdříve. Štěně také potřebuje mít pelíšek na klidném místě. Tím, že štěně bude mít hned od začátku vyhrazeno své vlastní místo, bude se v novém prostředí cítit bezpečněji. Svůj nový pelíšek bude chápat jako své útočiště a snadněji usne. Zajistěte, aby štěně mělo na sobě stále obojek se známkou, na které jsou uvedené vaše údaje. Obojek by měl být utažený do té míry, aby si ho štěně z krku nemohlo samo stáhnout.
Čím dříve začnete s péčí o srst, tím lépe si Vaše štěnátko zvykne na manipulaci od lidí a v budoucnu mu nebude vadit.
Gumové hračky jsou téměř nerozbitné a mohou psovi vydržet několik let. Pro malé štěně vybírejte hračky malé velikosti (mohou být užitečné především v období výměny zubů), pro větší štěňata hračky větší velikosti. Zajistěte, aby byly hračky pro štěňata bezpečné!
Děti si často neuvědomují, že s malým štěnětem musejí zacházet velmi opatrně. Pokud si děti se štěnětem hrají, vždy by u toho měl být přítomen dospělý, který na hru dohlíží.
Když si přinesete štěně domů, je vždy lepší, když se děti posadí a nechají k nim štěňátko přijít samo.
Pokud již doma máte jednoho staršího psa, seznamte ho s novým štěnětem mimo váš domov na "neutrální půdě", aby nedošlo u vašeho staršího psa k projevům teritoriálního chování. Zajistěte, aby byli oba psi na vodítku a tím pod vaší kontrolou. Ponechte jim dostatek času na to, aby se očichali a seznámili.
Nekřičte na svého psa v případě, že se nebude ke štěněti chovat podle vašich představ. Dejte mu dostatečné množství času, aby si na nové štěně zvykl. Psi mají svá vlastní pravidla a váš starší pes se je bude jistě snažit malému štěněti vysvětlit po svém.
Nechte štěně, aby váš dům či byt prozkoumalo, ale pouze za vašeho dohledu.
Nežádoucí prostory zataraste dětskými ohrádkami. V případě, že se musíte vzdálit z domova a nechat štěně doma samotné, dejte ho raději do transportní klece. Posilováním žádoucích zvyků se předchází nežádoucím poruchám v chování.
Mléčné zuby samy vypadávají snadno a často je nenajdete, protože je štěně spolkne.
Psi málokdy spolupracují, když se jim chcete podívat do ústní dutiny. Zuby by měly být bílé a bez usazeného zubního kamene. Proto je nutné pravidelně čistit pejskovi zuby.
Doporučujeme začít s péčí o zuby již od ranného věku štěnátka, protože jedině tak si štěně na tento zákrok dobře zvykne. Nejvhodnější je používat zubní kartáčky a pasty vyvinuté přímo pro psy. Zkuste čistit pejskovi zuby několikrát týdně. Pokud se zuby pravidelně nečistí doma kartáčkem, usadí se na zubech zubní kámen, který je pak nutné odstranit mechanicky.
Častost koupání se liší podle charakteru srsti. Psa s ostříhanou srstí je nutné koupat pouze v případě, že je špinavý. Štěňata krátkosrstých plemen je potřeba vykoupat v průměru dvakrát ročně, přičemž štěňata dlouhosrstých plemen by měla být koupána každé tři měsíce.
Ke koupání psa by se měla používat vlažná voda a speciální šampón pro štěňata.
Po koupeli by se štěně mělo řádně opláchnout, přičemž by se poté mělo držet v teplém prostředí, aby dostatečně oschlo. V létě lze štěně nechat oschnout venku.
Všechna štěňata vyžadují pečlivou péči o drápky. Nedovolte, aby vás vaše obavy, že štěněti ublížíte, odrazovali od pravidelné péče o jeho drápky.
Když štěněti drápky krátíte, používejte k tomu určené kleště. Držte psovi končetinu a jemně palcem tlačte na bázi každého drápu.
Kraťte drápky opatrně a postupně až k místu, kde již uvidíte živou tkáň.
Bez ohledu na typ srsti, jaký pes má, chlupy postupně odumírají a na jejich místě dorůstají chlupy nové. Venkovní psi ztrácejí své chlupy dvakrát ročně (jaro a podzim), což souvisí se změnou světelné délky dne. Psi žijící doma nejsou až tak změnami světelné délky dne ovlivňováni, takže chlupy ztrácejí celoročně, přičemž se tento proces zesiluje na jaře a na podzim.
Pravidelné kartáčování a česání pomáhá mrtvé chlupy odstranit. Častost těchto úkonů a typ používaného vybavení závisí na charakteru srsti.
Krátkosrstá štěňata
Ačkoli krátkosrstí psi nevyžadují pravidelnou péči o srst, je vykartáčování jednou až dvakrát týdně nutné.
Štěňata se střední délkou srsti
Vzhledem k hustotě srsti (podsady i krycích chlupů) by se měla tato štěňata obden kartáčovat.
Štěňata s dlouhou srstí 
Dlouhosrstá štěňata vyžadují každodenní kartáčování, které je nutné provádět jemně, aby nedošlo k poranění štěněte.
Rovnováha organismu štěněte jdoucí ruku v ruce se zdravou výživou
Je samozřejmé, že potrava musí především dodávat energii, její důležitou funkcí je ale také zajišťovat výživu buněk organismu a předcházet tak eventuálním problémům zažívání, kloubů a dalším s věkem souvisejících onemocnění. Aby dieta plnila tyto cíle, musí být velmi pečlivě vytvořena. Svoji roli hraje každý z typů živin - bílkoviny, minerální látky, stopové prvky, vitamíny, tuky i sacharidy.
Jejich množství musí být přesné, ani moc ani málo, aby dieta plnila svojí roli u každého psa.
Výživná dieta, která splňuje požadavky zdravé výživy, obsahuje alespoň 50 různých živin!
Seznam ingrediencí obsahuje základní seznam surovin. Správný nutriční přístup je ale založen na komplexním poskládání různých živin, které se vybírají podle jejich specifické role v udržování zdraví psa.
Co se týče nutričních potřeb psa, máte několik možností, jak štěně krmit - od domácí stravy až po komerční diety (ať už ve formě granulí, konzerv nebo kapsiček).
Jde o typ stravy, který se připravuje doma, s využitím rýže, masa a zeleniny. Bez ohledu na radost, kterou vám může příprava tohoto typu potravy pro vaše štěně přinášet, má také několik nevýhod. Tento typ stravy je poměrně drahý a také se vám doma nepodaří připravit správně vyváženou krmnou dávku, která obsahuje ve správném poměru a množství všechny potřebné nutriční látky. Když pak krmivo neobsahuje dost potřebných živin ve správném poměru, může vaše štěně trpět na nedostatek některých živin, které mají za následek špatný růst a dlouhodobé poškození zdraví štěněte.
Vyberte si pro své štěně krmivo nejvyšší kvality, které bude představovat soubor vyvážených živin v kompletním složení, které bude vaše štěně během růstu potřebovat. Tato krmiva jsou vyráběna za stejných podmínek a bezpečnostních standardů jako potrava pro člověka.
Suché krmivo obsahuje méně než 14 % vody. Vyvážené a kompletní suché krmivo poskytuje všechny živiny, které štěně potřebuje. Kvalita surovin a přesná kontrola výroby zaručuje, že je krmivo pro štěňata výborně stravitelné a příslušně nutričně vyvážené. Krmivo nevyžaduje žádnou přípravu a je snadné ho podávat. Krmivo se doplňuje miskou čerstvé vody.
Také tato krmiva jsou kvalitní, vyvážená a kompletní, vyráběná z pečlivě vybraných surovin. Nevýhodou těchto diet je to, že obsahují okolo 80 % vody, takže denní dávka musí být mnohem větší, což je nepraktické a často neekonomické. Po otevření se tyto diety musí skladovat v ledničce.
Dobré zvyky
Do stáří 6 měsíců musí být vaše štěně krmeno třikrát denně v pravidelných intervalech. Štěňátku dávejte potravu vždy do stejné misky a nechte ji na klidném místě, aby se štěně naučilo správným jídelním návykům.
Psi jsou zvířata, jejichž předkové žili ve smečkách a proto vyžadují jasnou hierarchii. Abyste štěněti dali najevo, že jeho postavení ve vaší rodinné "smečce" je až na nižších pozicích, dávejte mu najíst až poté, co se najíte vy a vaše rodina. Pokud štěně potravu nechá v misce, dejte misku z jeho dosahu, aby si nechodilo průběžně ujídat.
Doporučení ohledně denní krmné dávky uvedené na obalu krmiva je sestaveno tak, aby respektovalo denní požadavky na energii. Z toho důvodu je důležité tyto instrukce dodržovat. Nedávejte štěněti zbytky od stolu, zvláště ne čokoládu, protože nejsou pro vaše štěně vhodné z hlediska výživy. Čokoláda obsahuje látku označovanou jako teobromin, který může být pro psy velmi jedovatý. Tabulka čokolády o hmotnosti 200 g může zabít středně velkého psa, takže myslete na to a čokoládu z jídelníčku psa zcela vypusťte.
Vždy zajistěte, aby štěně mělo k dispozici misku čerstvé a čisté pitné vody.
Abychom si byli jistí, že štěně správně a harmonicky roste, pravidelně ho převažujte. Nejsnadnější způsob je nejdříve převážit sebe a poté sebe i se štěnětem a nakonec obě zjištěné hodnoty odečíst. Pokud máte pochybnosti, zda jsou přírůstky hmotnosti u vašeho štěněte normální, kontaktujte svého veterinárního lékaře.
Váš pes bude součástí vaší rodiny, takže je nutné, aby nebyl agresivní. Navykněte ho na to, že mu budete brát misku, a že se můžete dotýkat jeho potravy, když jí. Výsledkem by měla být absence jakýchkoli projevů nelibosti ze strany psa.
Když vaše štěně dosáhne dospělosti, jeho požadavky na výživu se změní. Je důležité, abyste svému dospělému psu poskytli dietu, která zajistí jeho nové nutriční požadavky a potřeby.
Když měníte psovi dietu, míchejte postupně nové krmivo do původního tak, aby celý přechod na novou dietu trval alespoň 7 dní. V průběhu tohoto období se původní stravy postupně ubírá a nové naopak přidává. Ideální je, když 10. den po zahájení přechodu na nové krmivo je původní strava plně nahrazena novou dietou. Tento postup zamezí rozvoji podráždění trávicího systému a průjmům.
Růst je v životě vašeho štěněte jednou z nejdůležitějších fází, protože se v tomto období utváří tělo s cílem dosáhnout dospělého vzhledu, formuje se jeho tvar, ale také charakter psa.
Psi podle velikosti:
U psů malých, středních a velkých plemen je konečná velikost v dospělosti ovlivňována fází růstu v období štěněte. Existují zde fundamentální rozdíly v rámci velikostí psů, hmotnosti a plemen.
Doba, po kterou organismus psa roste, závisí na konečné hmotnosti těla. Pohybuje se od 8 měsíců u malých plemen, 12 měsíců u středních plemen až po 15-18 měsíců u velkých plemen a 24 měsíců u plemen velmi velkých.
Ve věku jednoho roku váží jezevčík okolo 25násobku své porodní váhy, zatímco německá doga za stejnou dobu znásobí svojí hmotnost 100krát.
Mezi čivavou a německou dogou se hmotnost psů pohybuje od 1 do 80 kg. Pokud bychom tento jev vyjádřili jako faktor 1:80, je u člověka podobné číslo maximálně 1:2. Tyto extrémní rozdíly v hmotnosti dospělých psů různých plemen se také odrážejí ve výrazných rozdílech v nutriční potřebě jednotlivých hmotnostních kategoriích psů.
Růstová fáze psa probíhá v období života, kdy je jeho zažívací aparát extrémně citlivý. Abychom zajistili vyváženou střevní mikroflóru a pravidelné vyprazdňování, je nutné zvolit výborně stravitelnou dietu přizpůsobenou individuální velikosti vašeho štěněte.
Během první fáze života využívá vaše štěně všechny výhody imunitní ochrany, které mu poskytla jeho matka. Mezi 4. a 12. týdnem však tuto pasivní imunitu získanou od matky postupně ztrácí, jeho vlastní imunitní systém však ještě není dostatečně vyvinutý. Tomuto jevu se říká "imunitní okno". V tomto období je štěně náchylnější na různá onemocnění. Vakcinace mu pomáhá v ochraně proti specifickým nemocem. Poraďte se se svým veterinárním lékařem.
Výcvik vedoucí ke správnému chování a poslušnosti musí začít brzo! S výcvikem začněte co nejdříve, ve věku, kdy je vaše štěně už od přírody připraveno se výborně učit. Pro vaši pohodu, stejně jako pro pohodu jiných lidí, musí váš pes chápat určitá základní pravidla soužití. Neostýchejte se požádat ve věci výcviku vašeho psa o profesionální pomoc. Existuje celá řada psích cvičišť či „psích škol“, které vám s vaším úkolem pomohou.
Když přijedete domů, vaše štěně pravděpodobně nebude vycvičené na to, kde smí vykonávat potřebu. Jedinou výjimkou je pelíšek, protože pes si jen velmi vzácně znečistí místo, kde spí.
Odměňte štěně za to, že vykonalo potřebu venku. Abyste je za to mohli ihned vzápětí pochválit, chod´te ven s ním.
Berte štěně často ven, po každém krmení a zdřímnutí, před spaním a co nejdříve, kdy ráno vstanete. Pochvalte ho slovy a pohlazením, když se venku vyprázdní. Na začátku ho berte stále na stejné místo, aby si na něj zvyknulo.
Pokud se štěně točí stále dokola nebo uvnitř domu očichává podlahu, potřebuje se vyvenčit! Pokud se stane „nehoda“, nenadávejte mu, ale místo vydesinfikujte, abyste odstranili jeho pach. Neuklízejte po něm, dokud je v místnosti, protože vás může pozorovat a tím podpoříte jeho zájem o tuto "zábavu".
Pes je zvíře, jehož předci žili ve smečkách, a přirozeně potřebuje autoritu. Od úplného prvopočátku potřebuje jednu osobu, která bude jeho učitelem. Nikdy na psa nekřičte, když ho voláte – je citlivý na modulaci vašeho hlasu a velmi snadno rozpozná tóny: krátké a ostré pro příkazy, šťastné při pochvale a vážné při pokárání. Vždy pro stejný příkaz používejte stejné slovo, a používejte k tomu i gesta, abyste ke slovům vytvořili vazbu.
Použijte pamlsek jako odměnu. Držte pamlsek před nosem štěněte a pomalu jím pohybujte nahoru a zpět přes hlavu štěněte dozadu. Když štěně sleduje pamlsek očima, automaticky si sedne. Když to takto pes udělá, zároveň s jeho pohybem vyslovte povel: „sedni“.
Ihned poté, co si pes sedne, pochvalte ho: „hodný“, a dejte mu pamlsek. Pro pochopení příkazu bude třeba to mnohokrát opakovat, aby si pes spojil sednutí s pamlskem.
Začněte třemi krátkými lekcemi denně, trvajícími pouze 5 minut, a lekce postupně prodlužujte s tím, jak štěně stárne.
Jakmile se pes naučil povel „sedni“, můžete ho začít učit povel „lehni“. Nejdřív dejte povel „sedni“. Když pes sedí, přimějete ho si lehnout tak, že mu pamlsek položíte mezi přední tlapy a posunujete ho po podlaze směrem dopředu, a přitom dejte povel „lehni“. Jakmile si pes lehne, dejte mu pamlsek a samozřejmě ho pochvalte!
Mnoho štěňat a mladých psů jsou opravdové stroje na žvýkání a kousání!!! Zdá se, že musí prozkoumat vše, na co narazí doma i venku. Pokud máte malé štěně, můžete stanovit povolené a zakázané předměty (lze kousat hračky, ale ne vaše boty!).
Nejlepší je zeptat se veterináře nebo chovatele, které hračky jsou pro vaše nové štěně nejvhodnější. Udělejte z hračky aport a vyhraďte si čas na to si hrát se štěnětem na aportování.
Zvykejte štěně na cesty autem už od raného věku, aby se auta nebálo. Dobrým nápadem je plánování dlouhé cesty již předem. Pokud vaše štěně není na cesty autem zvyklé, zde najdete několik tipů, jak cestu zpříjemnit vám i štěněti:
Pokud máte zájem o další výcvik, můžete se obrátit na místní výcvikové kluby, chovatele nebo veterináře, aby vám poradili vhodné webové stránky, knižní publikace a videa.
Dobrý zdravotní stav začíná správnou hygienou. Je mnohem snazší předcházet infekcím, než je později léčit. V udržování vašeho štěněte v dobrém zdravotním stavu je péče o uši a oči stejně důležitá jako krmení, a měla by proto být brána velmi vážně.
Péče o uši by měla být součástí pravidelné hygieny. Tím, že budete svému štěněti uši pravidelně prohlížet, zajistíte, že veškerá podráždění a problémy zachytíte co nejdříve po jejich vzniku, a předejdete tak bolestivým a špatně léčitelným infekcím. Uši štěněte mohou být dlouhé a převislé nebo vzpřímené.
Ušní zvukovod není dobře větraný a je proto nutné ho často kontrolovat. Důležitým faktorem při vzniku problémů uší je také srst na ušním boltci, která může být dlouhá, kudrnatá, krátká apod. Každotýdenní kontrola ušního zvukovodu a případně rychlé veterinární ošetření při prvních příznacích infekce jsou velmi důležité.
K čištění uší používejte přípravky, které jsou pro tento účel u štěňat přímo určeny. Většina kapek na čištění zvukovodu psa funguje tak, že rozpouští ušní maz, který se pak bezpečně z ušního zvukovou odstraní.
Péče o oči je velmi důležitá u štěněte každého plemene. Je důležité, abychom zbavovali oči veškerého výtoku, nicméně i přesto většinou barví slzy vytékající z očí okolní srst. Zabarvení srsti vzniká tak, že chlupy absorbují vlhkost ze slz. Preferovanou metodou čištění očí je vykapání fyziologickým roztokem nebo speciálními očními kapkami.
Netrapte se tím, že nemůžete najít vypadlé mléčné zuby štěněte. Většinu z nich štěně spolkne a bez problémů vyloučí trusem.
Zvažte provedení tetování nebo čipování u vašeho psa. Veterinární lékař zavede mikročip pod kůži štěněte, přičemž konkrétnímu číslu čipu pak odpovídají identifikační údaje o majiteli psa i o samotném psovi. Ve většině útulků, u veterinárních lékařů a policie dokáží čtecím zařízením číslo čipu přečíst, což pak umožní rychle najít majitele psa a kontaktovat ho.
Pes je snadná oběť pro nepříjemné návštěvníky, jako jsou blechy či klíšťata! Jeho kůže a srst přítomností parazitů trpí. Tito parazité mnou být také příčinou vážných infekčních onemocnění. Z těchto důvodů je nezbytné pečlivě kontrolovat srst psa, zvláště poté, co se pohyboval venku. Ošetřete psa i prostředí (košík, podložku,..). Klíšťata lze vyjmout speciálními kleštěmi.
Nezapomínejte, že existují také vnitřní parazité, a to především v trávicím systému. Kromě podráždění trávicího systému mohou způsobit také systémová onemocnění, takže nezapomeňte psa pravidelně odčervovat. Kontakt s okolním prostředím a dalšími psy představuje riziko reinfekce, takže se poraďte se svým veterinárním lékařem ohledně odčervovacího programu.
Vakcinace pomáhá předcházet přenosným a někdy fatálním nemocem. Některá očkování jsou nutná, jiná jsou obecně doporučitelná. Nejúčinnější je vakcinace v případě, že se postupuje podle vakcinačního programu, jehož součástí je i přeočkování. U štěňat se obvykle začíná s vakcinací ve věku 6-8 týdnů.
Váš veterinární lékař vám pomůže pro vaše štěně vybrat nejvhodnější vakcinační program, ve kterém zohlední všechna možná rizika, kterým může být štěně vystaveno. Řekněte svému veterinárnímu lékaři, kde se bude vaše štěně pohybovat (psí hotely, lesy, cestování do zahraničí, atd.), a kterých aktivit se bude účastnit (sportovní aktivity), protože některé z nich mohou vyžadovat speciální vakcinace.
| 7 - 9 týdnů | Psinka, infekční hepatitida, parvoviróza |
| 11 - 13 týdnů | Přeočkování třech předešlých nemocí + vzteklina a leptospiróza |
| 15 - 17 týdnů | Přeočkování vztekliny a leptospirózy |
| 15 měsíců | Přeočkování výše uvedených nemocí. |
| Každoročně | Přeočkování vztekliny a leptospirózy |
Zda zvíře kastrovat patří mezi důležitá rozhodnutí, které se musí pečlivě zvážit. Je důležité zvážit všechny potenciální výhody i nevýhody kastrace.
Psi:
Feny:
Následující situace obecně vyžadují zásah veterinárního lékaře. V jednotlivých bodech jsou zdůrazněny postupy vedoucí ke stabilizaci vašeho zvířete před poskytnutím odborné první pomoci.
Přestože poskytujete svému psu vše co potřebuje - od pravidelné péče o srst, veterinární péči, vhodné stravy až po spoustu lásky a pozornosti, může dojít k nehodě. Je důležité být na tyto situace připravený. Důležité je vědět, kterými zásahy můžete svému psu zachránit život. Přečtěte si tuto kapitolu pozorně a často se k ní vracejte. Mějte tohoto rádce vždy po ruce pro případy nenadálých situací.
Používejte u svého štěněte rektální teploměr. Nejlepší jsou moderní humánní digitální teploměry. Srdeční činnost lze zkontrolovat přiložením ruky na hrudník psa.
Dýchání lze pozorovat na bocích břicha, které se při dýchání pohybují nahoru a dolu, popřípadě pomocí vlhkého prstu umístěného před nozdry.
Počet dechů i srdečních údajů měřte po dobu 15 vteřin a poté nálezy vynásobte čtyřmi. Ujistěte se, že pes je klidný a není něčím zneklidňován, aby vaše měření bylo objektivní.
Nepředpokládejte, že pes nebude kousat a škrábat. Nepokoušejte se ho uklidňovat tak, že ho budete objímat. Nedávejte svůj obličej blízko jeho mordy.
Je nezbytné fixovat čumák psa gázou nebo měkkou páskou. Malé psy je vhodné zabalit do ručníku.
Všechna vyšetřování provádějte pomalu a jemně. Přestaňte, pokud začne být pes neklidný. Nepokoušejte se zvedat nebo tahat poraněného psa velkého plemene. K transportu takového psa využijte improvizovaná nosítka z prken, deky, dětských sáněk apod.
Před transportem se pokuste stabilizovat poranění. Srolované noviny nebo časopis mohou posloužit jako rychlá improvizovaná dlaha. Celou poraněnou končetinu společně s dlahou mohutně obvažte obvazovou vatou a gázou (pokud je máte k dispozici), nebo je nahraďte polštáři, kusy pokrývky, ručníky apod. Zajistěte, aby dlaha stabilizovala kloub nad a pod poraněním.
Dezinfekční roztok na bázi alkoholu; antibiotická mast; antiseptický roztok; obvazový materiál: gáza, podušky, role, obvazová vata, samolepící elastické obinadlo; vatové tampóny; náhradní podušky; peroxid vodíku; rektální teploměr; nůžky; ručníky a pinzety.
Pobodání vosou nebo včelou
Neutralizujte žihadlo octem, citrónovým džusem nebo jedlou sodou. Aplikujte uhličitan zinečnatý nebo mast s obsahem antihistaminika. V případě vážného otoku nebo obtíží s dýcháním zajistěte okamžitý převoz na veterinární pracoviště.
Vdechnutí
Jemně vytáhněte jazyk a prohlédněte ústní dutinu a krk. Pokud zjistíte přítomnost cizího tělesa, držte ústní dutinu otevřenou a pokuste se těleso odstranit rukou nebo pinzetou, popřípadě kleštěmi. Dejte pozor na to, abyste předmět nezatlačili dále do krku. Mezi možné příčiny patří cizí těleso (jehla, kost, potrava, rostlinný materiál) zachycené v krku, jícnu nebo mezi zuby, popřípadě alergická reakce.
Úžeh/úpal
Okamžitě začněte psa oplachovat vlažnou vodou. Při noření do vody nenechávejte psa bez dozoru, a to i přesto, když je při vědomí.
Krvácení
Tepenná krev je světle červená, vytéká z tepny pod tlakem a je jí obtížné zastavit. Na místo tepenného krvácení přiložte kousek látky nebo sterilní gázu a na místo tlačte alespoň po dobu pěti až sedmi minut, aby se krvácení zastavilo.
Kulhání
Pokud se lokalizuje místo, odkud kulhání vychází, ověřte stupeň bolestivosti, teplotu, charakter zranění a otok. Pokud máte podezření, že jde o zlomeninu, jemně končetinu před transportem stabilizujte. Viz. Tipy pro manipulaci a transport. Zakryjte poranění čistou látkou. Viz.Krvácení.
Bezvědomí
V případě tonutí se snažte zbavit plíce vody. Zvedněte zadní polovinu těla psa nad úroveň hlavy a mačkejte hrudník tak dlouho dokud z ústní dutiny poteče voda. V případě elektrošoku se NEDOTÝKEJTE zvířete, dokud je v kontaktu se zdrojem elektrického napětí. V případě obstrukce dýchacích cest bude nutné předmět jemně odstranit. Viz Vdechnutí.
Jedovaté látky
Zvracení je často způsobeno pozřením nebezpečných látek. Existuje velké množství různých látek, které jsou pro psa považovány za jedovaté. Stejně jako u dětí také u štěňat dbejte na to, aby takovéto látky byly skladovány na místě, kam se štěně nemůže dostat. K získání podrobnějších informací ohledně jedovatých látek nebo látek zde nejmenovaných se laskavě obracejte na toxikologické informační středisko.
Příznaky: Zvracení, průjem, obtíže při dýchání, abnormální močení (barva, zápach, frekvence), slinění, slabost. Pokud víte, že váš pes pozřel nějakou potenciálně jedovatou látku, ihned vyhledejte veterinárního lékaře a telefonicky kontaktujte toxikologické informační středisko.
Zdroj - Royal Canin
